Série Výzkum (2)

Série Výzkum (2)

Tento článek zodpovídá na často kladené otázky k Výzkumné zprávě Implementace udržitelnosti českými podniky 2025 vydané společností mutualus s.r.o., advokátní kancelář v říjnu 2025.
Jakub Adamec
November 4, 2025

Často kladené otázky (FAQs)

Výzkumná zpráva je dostupná na mutualus.eu/cs/research.

ZÁVĚRY VÝZKUMU

1. Dochází výzkum k závěru, že implementace ESRS představuje pro české podniky reálný problém, který je třeba řešit?

Ano. Výzkumná zpráva přináší detailní a strukturovaný vhled do reálných potíží (nejen) českých podniků při implementaci ESRS, a tím vytváří podmínky pro jejich řešení.

2. Dochází výzkum k závěru, že jsou podniková udržitelnost či její veřejné standardizované vykazování zbytečné?

Ne. Výzkum je zaměřen na výzvy a problémy, proto se výzkumná zpráva zabývá převážně chybami, nedostatky a překážkami při implementaci ESRS. I přes takovéto zaměření výzkumu z vyjádření zapojených podniků vyplývá, že řízení podnikové udržitelnosti je pro firmy hodnotné a výhodné, pokud se to dělá správně a s realistickými očekáváními.

3. Dochází výzkum k závěru, že je na místě přehodnotit rozsah a tempo zavádění povinného standardizovaného výkaznictví podnikové udržitelnosti v EU?

Ano. Výzkum potvrdil, že nároky směrnice CSRD a standardů ESRS v době realizace výzkumu (2024-2025) výrazně překračovaly možnosti českých podniků, ať už z hlediska jejich interních kapacit, aktuální úrovně řízení podnikové udržitelnosti, schopnosti získaná data reálně využívat k řízení firmy či nedostatku disponibilních nástrojů k řešení výkladových nejistot.

4. Dochází výzkum k závěru, že by bylo lepší od nařizování standardizovaného výkaznictví podnikové udržitelnosti ustoupit?

Ne. Z výzkumu naopak vyplývá, že povinné vykazování mělo na implementaci udržitelnosti do fungování firem pozitivní dopad. Výzkum ale dochází k závěru, že je potřeba zásadně zvýšit efektivitu implementace.

5. Dochází výzkum k závěru, že by veřejné komunikování podnikové udržitelnosti nemělo být předmětem veřejné regulace?

Ne. Výzkum naopak potvrzuje pozitivní roli veřejné regulace při zavádění standardizovaného, a tím transparentnějšího a hospodárnějšího zveřejňování informací o stavu firem v oblasti jejich finanční a dopadové udržitelnosti. Veřejná regulace zjevně mobilizuje společenské zdroje a urychluje firemní procesy. Výzkum však zároveň odhaluje limity veřejné regulace: podniky se udržitelností hlouběji zabývají, až když se přesvědčí, že jim to přináší reálnou přidanou hodnotu.

6. Lze dle závěrů výzkumu očekávat, že instituce EU či českého státu poskytnout podnikům podrobné nástroje k implementaci udržitelnosti do podnikového řízení?

Spíše ne. Výzkum naopak dochází k závěru, že takové očekávání není realistické a podniky by se měly soustředit na osvojování základů udržitelnostní gramotnosti, prohlubování a budování vlastních kapacit a na vytváření dalších potřebných nástrojů společně s dalšími podniky na úrovni podnikových sdružení.

REALIZACE VÝZKUMU

7. Mělo smysl uskutečňovat takový rozsáhlý výzkum, když už předtím byly k dispozici poznatky o problémech při implementaci ESRS?

Ano, mělo to smysl. Rozsáhlá literární rešerše, která tvořila jednu z výzkumných metod, potvrdila nedostatek současných poznatků o problémech a výzvách podniků při implementaci ESRS obecně a konkrétně českých podniků. Byly už k dispozici zejména analýzy zveřejněných zpráv o udržitelnosti, ty přinášely cenné poznatky o technické správnosti zpráv, ale nezahrnovaly samotný proces implementace a nevysvětlovaly příčiny a katalyzátory úspěšné či neúspěšné implementace udržitelnosti do fungování firem. Dále, některé zveřejněné studie postrádaly objektivitu a sloužily spíše jako argument pro hájení zájmů a názorů dané organizace, ať už se jednalo o negaci, či o podporu podnikové udržitelnosti. Byla k dispozici také řada průzkumů (dotazníkových šetření), které byly užitečné pro rychlý sběr dat. Námi provedený výzkum kombinuje výzkumné metody a přináší a ověřuje data z více zdrojů. Proto je takový výzkum pracnější a trvá déle, jeho přidanou hodnotou je ale hluboký vhled do skutečných příčin zkoumaných problémů. Tento přístup zásadně zvyšuje validitu (platnost) zjištění a zabraňuje zkresleným interpretacím. Blíže viz část Výzkumné zprávy 4. Metodika a 5. Literární rešerše.

8. Byl tento výzkum skutečně nezávislý?

Ano. Výzkum realizovala nezávislá advokátní kancelář mutualus pouze z vlastních zdrojů. Výzkum byl veden profesionálně a dle zásad otevřeného výzkumu, mutualus k tomu využil své vlastní odborné zázemí. Riziko zkreslení vlastními zkušenostmi z poskytování poradenských služeb řídil mutualus při volbě a aplikaci zvolených výzkumných metod a konzultacemi s dalšími nezávislými výzkumníky z VŠE a UK. Blíže viz část Výzkumné zprávy 2. Autorství, financování, partneři a poděkování a 4. Metodika.

9. Jak hodně je výzkum reprezentativní z hlediska velikosti a skladby vzorku zapojených firem?

Výzkum je dostatečně reprezentativní. Výzkumu se zúčastnilo celkem 30 českých organizací. Do výzkumu se zapojilo 14 firem formou polostrukturovaných hloubkových rozhovorů a 16 dalších subjektů dalšími metodami. U kvantitativních dotazníkových šetření je cílem statistická reprezentativnost, v kvalitativním výzkumu se klade důraz na hloubku a bohatost informací, nikoli na počet respondentů. My jsme tedy realizovali hloubkové, polostrukturované rozhovory, které umožňují detailní porozumění procesům, zkušenostem a překážkám při implementaci ESRS. 30 zapojených organizací představuje velmi robustní vzorek, který umožňuje pokrýt široké spektrum výzev. Použitá triangulace metod (kombinace odlišných výzkumných metod) pak snižuje limity individuálních metod a omezuje riziko zkreslení výsledků. Blíže viz část Výzkumné zprávy 4.1 Sběr dat, detailně přibližující mimo jiné charakteristiku výzkumného vzorku 14 podniků.

10. Neřeší výzkum primárně situaci a problémy velkých firem, oproti malým a středním?

Ano, řeší. Do výzkumu byly záměrně zapojeny zejména větší firmy z původně plánované první a druhé vlny aplikace CSRD, které již získaly reálnou zkušenost s implementací ESRS. Blíže viz část Výzkumné zprávy 4.1.1 Charakteristika výzkumného vzorku 14 podniků. Tato skutečnost omezuje přenositelnost závěrů na malé a střední podniky a podniky bez dedikované ESG kapacity. Postavení malých a středních podniků bylo nicméně zkoumáno v rámci literární rešerše a je opakovaně ve výzkumné zprávě komentováno, zejména ve výrocích zapojených podniků a v diskusi závěrů a v doporučeních. Autoři rovněž výslovně doporučují blíže zkoumat dopad zavádění ESRS a podnikové udržitelnosti v ČR na malé a střední podniky, včetně vlivu na dynamiku jejich závislosti na velkých podnicích.

11. Není zbytečné zkoumat potíže při implementaci ESRS, když EU plánuje CSRD i ESRS zredukovat?

Není to zbytečné. I výzkum potvrzuje, že řízení podniků z hlediska finanční a dopadové udržitelnosti nestojí a nepadá na existenci či šíři regulace, jedná se o objektivní potřebu vzniklou novými reálnými požadavky obchodních a společenských hráčů, která existuje nezávisle na regulaci a bude se dál vyvíjet.

VÝZKUMNÁ ZPRÁVA

12. Existuje i nějaká zkrácená verze výzkumné zprávy?

Ne. Záměrně jsme nevytvářeli kratší verze Výzkumné zprávy, protože absence popisu výzkumných metod a postupů, výroků podniků a dalších částí zprávy by negativně ovlivnila hodnotu a použitelnost výzkumu. Pro rychlé zhlédnutí klíčových částí Výzkumné zprávy je možné se nejdříve seznámit s následujícími kapitolami v rozsahu 21 stran: 1. Shrnutí (1 strana), 8. Shrnutí hlavních výsledků (7 stran), 9. Diskuse a doporučení (9 stran), 10. Závěr (4 strany).

13. Existují i nějaké doprovodné materiály navazující na výzkumnou zprávu?

Na našem blogu mutualus.eu/cs/blog průběžně publikujeme navazující materiály například k jednotlivým tematickým výzvám či k projektovému plánování implementace udržitelnosti do fungování podniků. Vše o výzkumu včetně dodatečných materiálů přehledně najdete na mutualus.eu/cs/research. Je možné požádat o odběr newsletterů na welcome@mutualus.eu.

14. V jakých jazykových verzích je výzkumná zpráva zpracovaná?

V češtině na mutualus.eu/cs/research, nejpozději do konce roku 2025 bude k dispozici i v angličtině.

15. Jak můžeme závěry výzkumu využít a komunikovat?

Zjištění výzkumu lze volně využít jako podklad pro vlastní potřeby podniků, podnikatelských svazů, regulátorů, výzkumníků a dalších subjektů. Výzkumná zpráva je veřejně přístupná, lze na ni odkazovat a je možné ji i citovat s uvedením zdroje (mutualus s.r.o., advokátní kancelář, Implementace udržitelnosti českými podniky 2025, Výzkumná zpráva, říjen 2025). Její komerční využití je ale bez předchozího písemného souhlasu autora zakázáno.